P-40 Kittihawk

 

 

    Na počátku bylo mé rozhodnutí postavit si něco na benzín. Po dlouhých úvahách co a jak jsem se rozhodl zakoupit stavebnici P-40 v domnění lehčí a rychlejší stavby. Proto jsem počátkem roku 2002 u našich sousedů objednal tuto stavebnici z USA. To jsem ještě netušil, jaká „milá“ překvapení mi toto rozhodnutí připraví. Ze srpna, kdy letadlo mělo přijít, se rázem stal prosinec. Aspoň jsem si mohl udělat radost pod stromečkem.

    Konečně nastala chvíle, kdy jsem pln očekávání nahlédl do rozměrné krabice. Tím začalo jedno překvapení za druhým. Překvapilo mě velké množství plastových dílů, které jsem tímto zamítl a začal přemýšlet, jak je nahradit. Veškeré přepážky a žebra jsou přeřezána laserem z 3 mm topolové překližky. Při pohledu na plán následovalo asi největší zklamání. Hned první pohled naznačil, že motor, který jsem měl připraven, nelze zabudovat do přídě. Bylo zde počítáno se žhavíkem a připraveno lože ze dvou bukových špalíků. Dále jsem začal nacházet drobnější nedostatky počínaje uložením podvozku a konče tvarem a velikostí kormidel.

    Ke stavbě jsem si vzal na pomoc polskou publikaci P-40 a na internetu na stránkách Aircraft Resource Center jsem našel velmi zdařilé detailní fotky. Vybaven těmito podklady a velkou chutí jsem se pustil do stavby.

    Začal jsem tím nejlehčím, výškovkou a směrovkou. V prvé řadě jsem je kompletně překreslil podle výkresů. Vyndal jsem balíček s potřebným materiálem, ke každé části stavby byl připraven balík s potřebnou balzou, takže jednotlivé díly nešlo zaměnit a použil zhruba 30% balzy. Zbytek jsem musel vyrobit.

    Stavba trupu probíhala vcelku normálně. Trup je stavěn na desce stolu a rozdělen na horní a spodní část. Potažen 3 mm balzou. Jedním z problémů bylo rozhodnout, jak ukrýt motor. Zde bylo počítáno s horním balzovým potahem a ve spodní části byl plastový odnímatelný kryt. Vzhledem ke špatným zkušenostem s plasty jsem se rozhodl pro laminát. Pro snadnou manipulaci s motorem jsem horní balzový překryt ani nedělal. Musel jsem se rozhodnout, zda překryt udělám k motorové přepážce nebo jej protáhnu a znázorním tím panely. Rozhodl jsem se pro druhou variantu. Teď už mě čekala jen výroba kopyta a formy, překryt, to už byla hračka. Pak stačilo jen vyřešit uložení zadního zatahovacího podvozku, mechanismus otvírání kabiny a trup byl téměř hotov.

    Křídlo je klasické konstrukce, potažené 2 mm balzou. Zde jsem musel dělat také několik změn. Upravil jsem rozměry a tvar křidélek a klapek dle výkresu, ale hlavně jsem předělal uložení hlavního podvozku. Myslím si, že zde nebylo počítáno se zatahovacím podvozkem. Sice na plánku bylo nakresleno jeho uložení, ale tak jak bylo navrhováno, nemohlo fungovat. Nohy jsou kolmo k zemi, tím musí být uložení v křídle vodorovně se zemí. Díky tomu, že jsem stavěl dvě menší P-40 před tím, vyřešit tuto maličkost byla pro mne hračka. V křídle je počítáno ještě s umístěním tří závěsů na bomby. Lze je snadno sundat, každý je ovládán samostatným servem.

    Hrubá stavba byla skoro hotova. Teď zbývalo vyrobit a napasovat zatahovací podvozky. Mechanismus hlavního podvozku jsem svěřil kamarádovi Jardovi. Přece jen má v práci lepší strojní vybavení. Mně čekala výroba zadního podvozku a hlavní nohy. Ty jsou zhotoveny z ocelové trubky vnějšího průměru 14 mm. Mechanismus otáčení je pomocí páky na kulových čepech a zajištěno zámkem. Zadní podvozek se zajišťuje pomocí pák. Součastně se zadním podvozkem se otevírají nebo zavírají zadní dekly. Přední kryty mají vlastní servo. Podvozek je pneumatický, plněný velkou bombou na CO2 zhruba na 8 – 10 atmosfér.

     

     Nastal čas rozhodnout se, čím potáhnu celý model. U kormidel bylo rozhodnutí jednoduché. Skutečné letadlo je má potaženo plátnem, na mé jsem použil upracu. Předešlé modely jsem potahoval papírem, ale ne vždy jsem byl spokojen s výsledkem. Chtěl jsem vyzkoušet něco jiného a především dosáhnout dokonalého povrchu. Proto jsem použil laminát. Po důkladném přetmelení a vybroušení jsem celý model 3x nalakoval lakem a následně opět přebrousil. Na samotný potah byla použita tkanina 60g/m2. Po zaschnutí jsem si udělal tmel z epoxidu a aerosilu, který jsem stěrkou nanesl na tkaninu. Celkem jsem spotřeboval 250 g tmelu před broušením. Následovalo dlouhých 14 dní broušení. Zrovna jsem měl dovolenou, při které jsem chtěl dokončit povrchovou úpravu. Nevyšlo to. Když jsem byl spokojen s hladkostí, nastříkal jsem povrch plničem, abych viděl případné nerovnosti. Po opravě následovalo další přebroušení.

     Teď byl povrch připraven na další část zkrášlování. Tím bylo naznačení plátování a deklů. Bylo použito silnější alu folie a některé tvary včetně šablon pro stříkání mi vyřízl kolega Jirka, který má reklamní firmu a s folií to umí. Po nalepení veškerých panelů jsem do nich vytlačil znázornění nýtů.

     Kamufláž je provedena barvami na auta. Je jich celá řada. Já použil barvy bez tužidla. Jejich výhoda je, že po uplynutí 20 – 30 minut ( podle venkovní teploty), se dá na povrch již sáhnout. Nastříkat imatrikulaci a žraločí tlamu byla formalita. Následovalo oškrabání barvy z panelů a následné ušpinění. Poté byl celý model přestříkán dvousložkovým polomastným lakem. Už chybělo jen vybavit kabinu a osadit letadlo vším potřebným.

    Na vybavení kabiny jsem použil vše,co se dalo najít v dílně. Přístrojový panel jsem koupil ve stavebnici, ale nebyl jsem spokojen s kvalitou vytištěných přístrojů. Tak jsem si je jednoho večera v počítači nakreslil nové a nechal vytisknout laserovou tiskárnou na foto papír. K otevírání kabiny je použito serva předělaného na naviák. Pilot je koupený v USA. Musím uznat, že je dokonalý. Škoda jen, že jsou pouze v měřítku 1/6.

                

    

    K ovládání slouží 14 serv, na klapky 2x10 kg a výškovka 2x mini servo. Ostatní jsou standardní. Výchylky jsou podle návodu, kromě klapek, ty mám okolo 60°. Při úplném otevření klapek se potlačuje mírně výškovka a zvedají se křidélka. Letadlo tak samo klesá a je stabilnější při nižších rychlostech.

     První start jsem provedl na letišti v Hořovicích. Při startu jsem musel více tahat za výškovku. Je to dáno tím , že model je vyvážen na zatažený podvozek, takže na start a přistání je těžký na předek. To se projevilo i při přistání. Model bez klapek letí stále. Po vytrimování byl let stabilní. Další start byl už na našem letišti. Zde jsem také zatáhl podvozek. Přistání na klapkách bylo něco jiného. I přes vyšší přibližovací rychlost ji model nad letištěm velmi rychle vytratil a na přistání mu stačilo 20 m.

              

    Co říct závěrem. Od započetí stavby uběhlo 16 měsíců. Od objednání 2 roky. V krabici mi zbyla zhruba třetina nevyužitého materiálu. A mé hlavní předsevzetí postavit si rychle letadlo ze stavebnice se minulo účinkem. Možná,že kdybych začal stavět rovnou podle plánku, byl bych hotov dříve. Ale určitě vím, že kdybych postavil model tak, jak byl dodán v krabici, spokojen bych nebyl. Proto další model nebude ze stavebnice.

      Zde budu zveřejňovat zajímavé fotografie z létání s tímto modelem.

 

                        

                                                   

    

Technická data: Rozpětí - 2160 mm, Hmotnost - 11 800 g, Motor - 40 ccm

 

HOME